Správný autor ví



pan Cibule, pan Herec

C       -Teď už to bylo skoro dobré.
H       -Ty s tím nebudeš nikdy spokojený, co?
C       -Dal jsi malý důraz na slovo matka.
H       -No a?
C       -Nemůžeš intonačně upřednostňovat otce. Ještě se na to vrhnou ty gender ženské a ředitel mi celou hru zatrhne. A víš moc dobře, co by to pro tebe znamenalo.
H       -Zpátky do hříbku?
C       -Správně. Tak hezky znova.
H       -Vynechej mě, krutý osude ze svých bramborových kaší. Ó otče můj, ó MATKO má, strčte si své sirky do uší.
C       -No vidíš, že to jde.
H       -Takže dobrý?
C       -Jo.
H       -Konečně.
C       -Ale ještě si nejsem jistý tím tvým pohledem. Přijde mi, že by ses měl spíš dívat někam sem.
H       -Proč?
C       -Dodáš tomu naléhavost.
H       -Já mám právě dojem, že je to naléhavé až až.
C       -Každý monolog má být naléhavý.
H       -Ale tohle už místy vypadá, jako kdybych nutně potřeboval na záchod.
C       -V tom je právě ten vtip.
H       -Který nevidím.
C       -Snad, po pár reprízách bys to mohl pochopit. Ještě jednou od osudu?
H       -Nemůžeme si dát na chvíli pauzu? Už od toho visení hlavou dolů necítím nohy.
C       -Máš cítit tu roli, ne nohy. Ale abys neřekl, že jsem na tebe zlý, sundám tě.
H       -Díky. Poč- Počkej!
C       -Co?
H       -Můžeš to udělat tak, abych se nepraštil?
C       -Můžu snad za tu přehnanou lásku, kterou tě častuje gravitace?
H       -Rejžo…
C       -Kolikrát ti mám říkat-
H       -Já vím. Na jevišti jsi pan Cibule. Promiň. To je tou krví v mozku.
C       -Nejsi tam na ni zvyklý, co? No jen se nedělej, mladá Staňková umí hrát veverku opravdu věrohodně. Na devatenáctiletou slečnu.
H       -Vůbec nevím, o čem mluvíš. Ale děkuji za sundání.
C       -Nemáš vůbec zač. Co?
H       -Cigaretu?
C       -Ne, díky. Nekouřím.
H       -Odkdy?
C       -Od té doby, milý závisláku, co mi Liga proti neplodnosti udělila cenu za statečnost v boji proti kouření.
H       -Liga proti čemu?
C       -Proti neplodnosti.
H       -Co to sakra je?
C       -To je něco, čím moje žena vyjadřuje obavy, aby si nemusela hledat funkčnějšího dárce chromozómů.
H       -Aha. A v čem tkvěla ta cena?
C       -Dostal jsem teplou večeři.
H       -Hm, to je-
C       -Bez komentáře. Soustřeď se radši na ten monolog.
H       -Vidíš, to jsem se tě chtěl zeptat, není to zbytečně dlouhé?
Není. Správný autor ví, kdy má přestat.