Tak a je to tady. Dnes večer budou z nejedné domácnosti
znít falešně zpívané koledy. Dnešek navíc zanechá tisíce dětských tváří
smutných, protože Ježíšek se rozhodl ignorovat jejich důrazná doporučení
(okolkovaná obrázkem na zadní straně dopisu) a koupil jim ponožky. Naopak
stovky služebníků božích si budou představovat, že takhle narváno mají pořád.
Vánoce přišly.
A půjdou zase pryč, nebojte se. Trochu jsem se tou
sváteční náladou nakazil, neb jsem právě dobalil poslední dárky. Hezky po
jodidovsku samozřejmě. To je tak, když se někdo v práci nudí a poslouchá
The Residents… Dnes naštěstí není na kolejích nikdo, komu by něco takového
mohlo vadit. Už jenom proto, že jen blázen by tady zůstával přes svátky. Anebo
cizinec. Byť těch je tady minimum. A i když v tento moment tvoří cizinci
většinu přítomných obyvatel, nebojím se žádných změn režimu či násilností. Jsem
koneckonců jejich oblíbený recepční.
Spousta lidí Vánoce neslaví. Někteří mají své
důvody, jiní by na zvědavou otázku jen pokrčili rameny a odešli někam do
divočiny, kde není gsm signál. Postavili by si malý příbytek ve stromech a žili
by z výsledků své píle, manuální zručnosti a talentu, dokud by je nesežral
medvěd. Nebo nadbytek pocitu sounáležitosti s přírodou. Už jenom proto je
lepší ozdobit si nějaký malý stromek a vyrazit do ulic. Dát obchodníkům další
důvod ke zdobení svých prodejen už na konci října.
Jaký je vlastně nejlepší dárek? Kniha? Lego? Poukaz
do wellness? Půl klobásy v ponožce? Nebo snad něco úplně jiného? Povím vám
tajemství. Před mnoha a mnoha lety se dva sociologové a jeden řidič autobusu z Iowy
začali přesně touto otázkou zabývat. A zatímco vědci se dohadovali, jak by se
měla jejich písemná práce jmenovat, Jarred (ten řidič) spočítal, že při
tehdejších tradicích dávání dárků by celý výzkum zabral přesně čtyři sta
padesát osm let a dva melouny. Proto přišel s návrhem udělat z Vánoc čistě
komerční svátek, motivovat lidi k větším nákupům a tím pádem celou věc
značně urychlit. Jak vidíte, zatím se to daří. Ale abychom se dočkali
uspokojivé odpovědi, nesmíme usnout na vavřínech. Musíme naopak nakupovat,
nakupovat, nakupovat. Nečekat na slevy a nakupovat, nakupovat, nakupovat. A až
avizované slevy přijdou, rychle honem zase pořádně nakupovat, nakupovat,
nakupovat. Když nám dojdou peníze, stačí si půjčit, půjčit, půjčit. Úroky jsou
letos mimořádně příznivé a i exekutoři musí platit hypotéku…
Ať už chcete nebo ne, přeji vám co nejkrásnější
svátky.