Vítejte v době, kdy neexistovala referenda.


Legie pod velením Aula Plautia postupují severní Anglií ve snaze udělat vše pro to, aby se jim Caratacus postavil v rozhodující bitvě. Jenomže Britové jsou si vědomi toho, jak malou šanci by měli proti těžké pěchotě. Proto spoléhají spíš na záškodnické akce v týlu nepřítele. Čím dál od pobřeží se Plautiova armáda nachází, tím větší jim hrozí nebezpečí v případě, že přijdou o zásobovací konvoje.

Všechny cesty možná vedou do Říma, ale Řím nemůže být všude. Aby zároveň konečně došlo k definitivnímu dobytí Británie (vítězství, které již bylo na typicky římský způsob oslaveno), musí padnout Caratacus a jeho spojenci. Jenomže legionáři nemohou zároveň nahánět barbary, a ještě mít dostatek rezerv na dostatečné hlídání zásobovacích cest. Naštěstí se mohou (alespoň prozatím) spolehnout na kmen Atrebatů, jejichž král Verica kdysi formálně požádal císaře o pomoc. A tak dostanou Cato s Macronem příkaz vycvičit dvě jednotky pomocné pěchoty, čímž nejenže získají potřebnou sílu k ochraně cest, ale navíc se ještě pojistí, že se Vericovi nic nestane. Král je totiž už poměrně starý a jeho nástupce by nemusel mít tak přátelský vztah k Římu. Ne každý Brit se nechal přesvědčit o tom, že tomuto ostrovu chybí opravdová kultura a civilizace. A kdyby se Atrebaté rozhodli přidat na druhou stranu, mohlo by to pro Římany znamenat katastrofu.

Prozatím se všichni potenciální nástupci na trůn chovají jako řádní spojenci, ale to se může rychle změnit. Idea boje za nezávislost je příliš lákavá, než aby utišila touhu mladých, kteří touží po hrdinských činech a slávě. Naše centuriony tak čeká velmi nebezpečný úkol, při němž mohou snadno šlápnout vedle. Příliš jim ani nepomáhá Plautiovo rozhodnutí, kterým by bylo Atrebatské království v případě potřeby anektováno a ze spojenců by se rázem stali podřízení (tedy i v tom formálním slova smyslu). A v legiích je spousta ambiciózních patricijů, jimž by přesně tahle záminka mohla vynést důležité politické body. Nehledě na větší vliv a majetek. Jestli tedy nemá římské tažení ostrovem skončit neúspěchem, musí Verica přežít a zůstat králem.


Příběh mladého legionáře pokračuje v nastoleném trendu. Cato ještě rozhodně není neomylným a neohroženým obráncem impéria. Jeho nezkušenost místy ostře kontrastuje s jeho novou funkcí centuriona. Obzvlášť když musí vydávat rozkazy služebně mnohem starším vojákům. Ale díky Macronovi se poměrně rychle zvykne na změnu povinností. Simon Scarrow opět vykresluje realistické události a život v římské armádě. A rozhodně nedává svým hrdinům nic zadarmo. A ačkoli je pravděpodobné, že i tentokrát Cato přežije (minimálně vzhledem k existujícím pokračováním), je Orel mezi vlky fascinujícím a napínavým příběhem. Audioverze pak nabízí nevtíravý zvukový doprovod spolu s podmanivým hlasem Marka Horkého (který snad při čtení musí nosit kroužkovou košili, jak je přesvědčivý). Tuto audioknihu nelze než doporučit.

Simon Scarrow: Orel mezi vlky (Quintus Licinius Cato 4)
Audiotéka, 2017
Vypráví: Marek Holý
13 hodin, 52 minut