Už jsem toho s literaturou zažil hodně. Pamatuji si knihy, které jsem prostě nemohl odložit. Vím o takových, které jsem po dočtení začal číst znovu. Některé z takových jsem za posledních deset, dvacet let četl mnohokrát. Četl jsem příběhy naivní, nedokonalé, zajímavé, humorné i neúmyslně směšné, romantické, depresivní, kruté. Častokrát jsem žasl, co všechno dovedou lidé vydat bez toho, aby se obtěžovali s nějakou redakční prací (nebo s pořádným překladem). Ale to, co se mi tento týden dostalo do rukou, představuje v tomto výčtu unikát.
Je to tady, je to pryč
Jenom to přijít muselo. Celé dopoledne mám čas, ale příliš rozutíkané myšlenky. Rozhodnu se tedy odložit psaní na později. Jenomže potom se objeví povinnosti a práce a když už mám opět čas na psaní, jdu spát, protože jsem příliš unavený.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)