Tak mne napadá, že jsme všichni křečci v kolečku. Tedy, každý ve svém (byť všechny vypadají v podstatě stejně). Naučili jsme se běhat v určitém rytmu a teď tím trávíme každou volnou chvíli a snažíme se sami sebou netočit. Je to zábavné, dokud je naše pozornost upřena jedním směrem, což většinou není zase takový problém.
