7. 3. 2007

Středa I.


Tak je to tady. Připlížilo se to letos velmi tiše, abych ani krůček nezaslechl. Pak na mne vybaflo a já se strachy zpotil... Ano, jaro...

Zkusím se vymluvit na rýmu. Jo, byl jsem docela nemocný. Že jsem nepoznal příchod nového ročního období... Hm...

Taky bych mohl argumentovat tím, že venku strašně fouká a jaro začne až 21. března... Ale vy byste se mi stejně vysmáli, že? Já vás moc dobře znám.

Tedy, nepoznal jsem jaro, ani když mi stouplo na nohu, přiznávám. Avšak není to v mém případě jedno? Ať už jaro nebo kterékoliv jiné roční období, můj časový plán se takřka nemění (vyjma povinné práce na zahradě a ve vinohradu) a...

Dobrá, skládám definitivní kapitulaci... S jarem se totiž blíží čas maturit. Snad příště, až mi léto rozbije nos, poznám změnu ročního období. V opačném případě přibyde jeden trapný komentář...

Teď trošku veseleji.
A hlavně – potichu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.