Přiznám se, asi deset vteřin mi trvalo, než jsem se odhodlal šáhnout na
klávesnici a naťukat to tajemné heslo, které mne dostalo do... sem.
Když
jsem si poprvé přečetl Ekyelčin návrh (jestli ji neznáte, vaše
chyba..), že bych si taky mohl třeba založit blog a něco do něj smolit,
obrátil jsem své pracovně vytížené oči směrem vzhůru, abych mohl jednak
pohlédnout na tajemně vypadající strop (nemám rád stropy, ale o tom až
příště), ale hlavně, abych naznačil, jak moc se mi do toho chce.
Fakt,
že nakonec ta budoucí spisovatelská hvězda pokoušející se napodobit
jodidovské klonování mysli použila svou magii k tomu, aby mne
přemluvila, se pokusím nezmiňovat...
Hm... Nepříliš brzy...
Každopádně... Jsem tady. A nic za to nechci...
Pokusím
se domluvit sám se sebou, což je hodně namáhavá činnost, a vyžehlit
tohle blogově pokrčené plátno, tento neposkvrněný kapesník, čistý
toaletní papír.. ehm...
Příště by prostě stačilo napsal "JSEM SI OMYLEM ZALOŽIL BLOG"
Ale znáte to... Jodid..
Mruhehehehe!
OdpovědětVymazatA jinak: vítej. Nebudu říkat, co vždycky, tu větu jsem dneska použila už asi sedmkrát. Ale spíš si rejpnu: proč si myslíš, že jsem včas přesadila Hvozd? Na blog.cz to vypadalo nahnutě a nerada si máčím víc než kotníky, když se brodím k novému území. :)
Takže: vítej.
Jo a máš celkem příjemně vyhlížející stránku. Podivovala jsem se už odpoledne - a líbí se mi to. Zelené poskrovnu, za to informací dost a dost.
PS: Ty bláho, co to tam je za data? Zírám na to jak papuč!
OdpovědětVymazatOK, přidej si jedno obrovské bezvýznamné plus - za vykolejení Ekyelky na celé dvě minuty!