středa 30 2011

Trochu vody?



Část planety trpí extrémním suchem a z toho plynoucími požáry, zdravotními problémy nebo třeba hladomorem. Odborníci nedávno prohlásili, že toto sucho je důsledkem lidské činnosti a že si na podobné situace mám zvykat…


Sucho nesucho, užívám si chladnějšího počasí. Ještě moc často nemrzne, a když už, tak jen mírně, přesto máme definitivně éru teplého oblečení zpět. Nebudu tajit své sympatie k jednomu konkrétnímu svetru. Proč taky? Velmi nerad jsem svědkem diskusí o výhodách a nevýhodách jednotlivých ročních období. Tak například nedávno mi Khors řekl, že zima je na nic, neboť je všude bordel z tajícího sněhu, musí se topit, čímž roste spotřeba domácností, že je třeba nosit extra vrstvy oblečení, což je nepraktické, a já jsem si jistý, že časem by si možná vzpomněl i na podzimní rušení hospodských zahrádek, čímž na studené měsíce klesá kapacita zmíněných zařízení.

Řeknu vám, málem jsem ho tehdy hodil pod vlak. Jenomže jsem si uvědomil, jak netolerantně bych se zachoval. A taky zrovna žádný vlak nejel. Mohu tedy bez obav prohlásit, že tradice Českých Drah ten den zachránila Khorsovi život. Jsem zvědavý, jak na to bude reagovat, až se o tom dozví. Možná dokonce pošle generálnímu řediteli děkovný pohled. Třeba s Hello Kitty.

Ony ty cesty vlakem jsou v létě nudné. Většinou je tam horko a podaří-li se vám otevřít všechna okna, získáte nezapomenutelný efekt skřípějících brzd při zastavování ve stanicích. To v zimě je to jiné. Nikdy nevíte, jaká teplota vás ve vozech čeká. Může tam být naprosto přiměřená teplota. I takové extrémy se stávají. Často však narazíte na přetopené kupé a nemožnost jakkoli tuto teplotu regulovat, nebo naopak na originální sibiřské mikroklima (většinou zajištěné netěsnícími okny). Samostatnou kapitolou jsou pak motorové osobní vlaky, ehm, totiž osobní vlaky. Ale o nich se zmiňovat nebudu. Blíží se má cesta na jih a jeden takový osobní vlak mne čeká. Aby bylo jasno, jsem moc rád, že nemusím z Břeclavi jít pěšky…

Poslední zprávy ze světa dávají tušit, že nás čeká poměrně hodně nepříjemných věcí. Dnes ráno jsem dokonce četl tolik článků o reálném rozpadu Evropské unie a možných následků, že jsem si přibalil do školy i mizernou náladu. Chce to hodně velkou víru, aby jeden neměl pocit, že se všechno až nepříjemně opakuje. Naštěstí máme všichni svou jistotu – ČD. Asi jim taky pošlu nějaký ten pohled…

1 komentář:

  1. Tak ti nad tím přemýšlím, zda děláš dobře, když si u snídaně zapneš laptop a čteš zprávy ze světa i z domova. Nebylo by ti líp s knihou? I když, to bys zas nenapsal dnešní článek a já bych jej nemohla komentovat...

    OdpovědětSmazat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.