středa 16 2012

Times...


Hérakleitos to tvrdil, Hegel to věděl a někteří lidé to ještě dnes popírají. Všechno se neustále mění. Připouštět si však tuto skutečnost denně opravdu nejde. Lidský mozek (stejně jako zbytek těla) podporuje jistou dávku konzervatismu. Není divu, všeho moc škodí a cítit Zemi otáčet se, vedlo by pouze k té formě osvícení, která záhy končí šílenstvím. A to přeci nikdo z nás doopravdy nechce. Takže stačí vzpomínat na Hérakleita a kolektiv v určitých intervalech. No, a kdybyste náhodou měli chuť zapomenout úplně, nějaká nepříjemná událost vám vše zase hezky připomene.


Před nedávnem jsem se dozvěděl, že útočiště KráKá, onen půvabně zchátralý byt, musí být do konce prázdnin vyklizeno. Jinými slovy, opět se stěhujeme. Ano, nejen já, který už tak ztratil mandát na každodenní pobyt v Brně, ale i zbytek osazenstva. Důvodem je tentokrát prostá touha majitelů domu rapidně zvýšit nájem. Takže pomalu začínáme přemýšlet nad ideálem nového útočiště. Pominu-li fakt, že kvůli mé nezaměstnanosti není Jodidova účast na novém lovu zcela jistá, mohu označit letošní léto jako velmi zajímavé.

Už vidím Khorse, kterak pobíhá po bytě a při ideálním světle dokumentuje každý kout toho, co brzy nebudeme moci potkávat. Na nostalgii je ovšem ještě čas. Stejně jako na zuřivé hledání v inzerátech. Navíc mám obavy, že stejně si nejvíc budeme pamatovat to horko a zimu pěti pater bez výtahu a pokusné chemické bomby v podobě amatérského hřbitova koček/příjemných pachů (nehodící se škrtněte).

A protože má Hérakleitos v něčem pravdu, přijde čas, kdy se budeme muset se současným bytem rozloučit. Jenomže tentokrát budeme připraveni. Není nám jedenáct a moc dobře víme, jak správně zamávat oblíbenému doupěti. Rozloučíme se přesně tak, jak si Grohova zaslouží. Bublavě a s vínem. Očekávejte pozvánku…


Žádné komentáře:

Okomentovat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.