Část
čtvrtá
TÝNA -Uf.
OSKAR -Těžký den.
TÝNA -Ano. Stýská se mi po dovolené.
OSKAR -To věřím. Ale budou další dovolené. Můžu?
TÝNA -Jé, jsi hodný.
OSKAR -Masáž je to nejmenší, co pro Tebe mohu
udělat.
TÝNA -Děkuji.
-
TÝNA -A co ještě bys mohl udělat?
OSKAR -No, uvidíme.
TÝNA -Hm, dobře. Obávám se, že budeme za
Karlu hledat náhradu dlouho.
OSKAR -Třeba ne.
TÝNA -Oskare?
OSKAR -Copak?
TÝNA -Přemýšlela jsem, víš… Jak by bylo
krásné, kdybychom měli taky vlastní byt.
OSKAR -My máme vlastní byt.
TÝNA -Úplně pro sebe.
OSKAR -Jo, to by bylo pěkné.
TÝNA -Já vím, že teď to nejde.
OSKAR -Nechci zbytečně utrácet.
-
OSKAR -Promiň, to vyznělo špatně.
TÝNA -Ne, já jenom… Však víš.
OSKAR -Vím.
TÝNA -A, Oskare, je něco nového ohledně toho…
Tamtoho?
OSKAR -Čeho? Jo, toho. Ne.
TÝNA -Je mi líto, že je to takové.
OSKAR -Mně taky. Ale s tím nic nenaděláme.
TÝNA -Mohl bys je třeba… Ignorovat.
OSKAR -Týno, strašně rád bych. Jenomže. Celé je
to složité.
TÝNA -Jo. Jsi až moc hodný.
OSKAR -Nikdy sis nestěžovala.
TÝNA -Ne, to ne. Miluji Tě.
OSKAR -I když jsem hodný? To je dobře.
TÝNA -Ale dnes bys mohl být trochu míň hodný,
hm?
OSKAR -Hm.
To bychom mohli ukradnout sprchu už teď, co ty na to?
STANDA -A co tohle?
IVETA -Ten gauč je hrozný.
STANDA -Nejde o gauč.
IVETA -Stejně je ošklivý. Jak na něm někdo může
sedávat?
STANDA -Nevím.
IVETA -Nebo něco jiného.
STANDA -Hele, co tento?
IVETA -Ten vypadá hezky.
STANDA -Zkusíme to?
IVETA -Stando?
STANDA -Ano čumáčku?
IVETA -Mám nápad.
STANDA -Poslouchám.
IVETA -Víš, mluvila jsem s Marií.
STANDA -Ano?
IVETA -Chce se odstěhovat.
STANDA -To je mi líto.
IVETA -Mně taky. Ale na druhou stranu… Tento
byt je pěkný.
STANDA -Jo, je.
IVETA -Mohl by ses nastěhovat ke mně.
STANDA -Aha.
IVETA -Nemuseli bychom si hledat bydlení. A už
vím, jak to tady předěláme.
STANDA -Jak?
IVETA -Uvidíš. Jak se Ti ten nápad líbí?
STANDA -Moc.
IVETA -Opravdu?
STANDA -Určitě.