Protože stručnost je mi
cizí?
N -Dobrý
den. Jak se máte?
P -Koho to zajímá? Podívejte,
tady se prodávají potraviny.
N -Ano,
to vidím.
P -Nikdo není zvědavý na nějaké
abstraktní pojmy.
N -Já
ano.
P -Vážně?
N -Jo.
Chci vědět, jak se máte. Jinak bych se neptal, ne?
P -No, dobře… Dneska mám-
N -Poslyšte,
ten eidam je ještě pořád ve slevě?
P -Kdyby nebyl, tak by u toho
nebyla ta cedule.
N -Opravdu?
Víte, já jsem tak posledně narazil u konkurence. Pokladní odmítla akceptovat
inzerovanou slevu s tím, že ta den předtím skončila.
P -A měla pravdu?
N -Ale
to není vůbec podstatné! Bylo tam napsáno SLEVA 15% a já jsem se pak musel před
všema těma netrpělivýma důchodcema rozhodnout, jestli těch padesát plechovek
fazolí chci, nebo ne.
P -Nejspíš ji jenom zapomněli
schovat.
N -Je
to klamání spotřebitele, to vám povím. A přitom fazole nesnáším.
P -Tak proč-
N -Bratranec
Řehoř žije v Rakousku a zrovna v tu dobu měli u nich slevu na
protlak. A rakouský protlak, to je něco, po čem se můžu utlouct. Ne, že bych se
teda jako bil.
P -A on má zase rád brazilské
fazole balené na jižním Slovensku?
N -Ne.
Ale zná chlápka, co se po těch našich fazolích může taky utlouct. A taky se u
toho nebije. Prý. Stejně je to masochista. No a přes bratrance bychom to nějak
vyměnili.
P -Super. Za eidam se bije kdo?
N -Já.
Totiž, protlak a eidam, to je moje. Správně bych měl říct protlak a všechny
druhy sýrů.
P -Výborně. Tak ta sleva na eidam
platí ještě další týden.
N -Hm.
A jaký je o to zájem?
P -Není tady do vyprodání zásob.
N -Mám
tedy dost času.
P -Jo.
N -Jak
že se to dnes máte?
P -Bylo mi i líp.
N -Chcete
mi o tom povyprávět?
P -Ne. Chci se schovat před
světem.
N -Vemte
si dovolenou.
P -Vážený pane, už třicet let
trávím dovolenou tak, že si vlezu do hypermarketu a sleduju na lavičce před
pokladnama, jak si brigádnice nedovedou zapamatovat pojebaných třináct druhů
pečiva.
N -To
nezní moc zábavně.
P -Ne, to taky není.
N -A
proč to děláte?
P -Protože mě nic jiného
nenapadá. Jsem úplně zničená, vyfluslá. Kapitalismus mě doslova zničil. Jsem
troska. Žiju pro čárové kódy, dýchám pro pípání pokladen. Cinkání mincí je mi
rajskou hudbou a platba bezkontaktní kartou ve mně vzbuzuje nikdy nepoznanou
vášeň. Jsem posedlá vlastní prací, která stojí za hovno. Nejraději bych se
někam zahrabala. Ale ten chlaďák, co u něj stojíte a co mu nefungoval
termostat, už včera opravili. Tak si nemám kam zalézt.
N -To
vypadá, že moc velkou náladu asi nemáte, co?
P -Opovažte se se mnou soucítit!
Krom obchodu a sebelítosti nemám zhola nic. Tak mi neberte půlku mýho života,
člověče nešťastná. Vemte si dvě kila eidamu, nechte mi tu dvě stravenky, já vám
vydám účtenku a jednu nálepku na nové nádobí a běžte do prdele.
A tak jsem koupil místo půlky chleba a deseti deka
vysočiny dvě lízátka a nealkoholické pivo neznámé značky.