Zpackaná úvaha plýtvající vaším časem mnohem víc, než nejlevnější čokoláda ze supermarketu



Čas je všechno. Budoucnost odbýváme větou, že „to ukáže až čas.“ Jako děti školou povinné čekáme, až z nás čas udělá legální plátce spotřební daně. Nepříjemné věci prý časem přebolí, čímž je de facto oslavována lidská neschopnost pamatovat si vše. Spousta z nás žije z toho, kolik času stráví v zaměstnání. Což mimo jiné krásně sarkasticky vystihla jistá písničkářka. Je tak vlastně s podivem, že s časem nám daným neumíme pracovat.

Ztráta času připomíná nedokonale uzavřený vodovodní kohoutek. Zpočátku nemá smysl vztekat se pro pár kapek tekutiny. Pak přijde vyúčtování a nám nezbude než sáhnout do peněženky (do vlastní, neb o jiných zdrojích psát nechci). Existuje přitom nepřeberné množství návodů, jak plýtvání času zabránit. Pokud mohu soudit něco o jejich kvalitě, ty nejlepší rady jsou vždy stručné. Těžko by vám totiž jinak mohli jejich autoři (autorky a autorčata) vsugerovat, že s časem lze i šetřit. Byť uznávám, že opačný postup může sloužit coby snadný test inteligence.

Já sám to mám s časem docela dobré. Pozvěte mne na vodní dýmku, dobrý čaj nebo třeba do vinárny a pravděpodobně zjistíte, že ač jsem zaneprázdněn, nějak bych to dokázal zařídit. Pokud se tedy bavíme o setkání v rámci Brna. Ani moje schopnosti nesplňují limity pro označení předponou super. Základ mého úspěchu tkví v různých organizátorech času, které si každou chvíli nadšeně instaluji do svého smartphonu. Všechny do jednoho mohu označit za skvělé. Většinu jsem ovšem použil pouze jedinkrát. Proč? Nemám na ně čas.

Každý něco nestíhá. Uzávěrky literárních soutěží, deadline pro odevzdání recenzí, vyhodnocení amatérské soutěže, vystudování bakalářského oboru za tři roky nebo třeba napsání úterního článku ještě před půlnocí. A zatímco některé termíny lze prodloužit (i když šéfredaktor pilně získává kontakty na jihoamerickou mafii), jiné příležitosti se již nemusí opakovat. Občas se mi podaří zachránit situaci díky svému zaměstnání, které nabízí bezpočet příležitostí, jak si pohrát s časem. Nicméně něco mi říká, že ani tento zdroj nebude nevyčerpatelný. A tak nastává doba, kdy je vhodné investovat přebytky do něčeho smysluplného.

Budu-li sledovat seriál Doctor Who, lze to označit (vzhledem k původu hlavního hrdiny) za ztrátu času?