úterý 21 2020

Jen ať je víc zábavy


Baví mne pozorovat, jak si neustále na něco stěžujeme. Ukazuje to, že jsme natolik různí, až se zvládáme střídat ve stížnostech. Někdo nechápe, jak jiný může s čistým svědomím sníst porci smaženého zvířete (pochopitelně mrtvého) a někteří zase v šoku zírají na to, co všechno lze ještě nazvat lineckým.

Baví mne procházet Twitter a sledovat, jak se některým plave v různých sociálních bublinách. Každou chvíli sice někdo přispěchá se špendlíkem, ale bez toho by to vlastně ani nešlo. Respektive šlo, nicméně chyběl by tam ten specifický humor. Nejlepší totiž je, když se lidé začnou vůči něčemu vymezovat. A protože je teprve leden, prošli jsme si postupně novoročními předsevzetími (a proč jsou špatná), abychom následně mohli řešit, jak si někdo může plánovat počet přečtených knih za rok. Je zřejmé, že co je plánované, to si nelze užít. I když...

Baví mne plánovat, kolik knih chci za rok přečíst. Ale chápu, že někdo nechápe. Já to mám jednak jako motivaci, a navíc ještě i jako možnost ohlédnout se čas od času za sebe a vidět, co všechno už jsem přečetl. Moje paměť je totiž typicky lidská.

Baví mne diskutovat o podobných záležitostech s Ovesnou Vločkou. A ji zase baví využít příležitosti, aby si do mne lehce rýpla. Proto jsme se domluvili, že abych nečetl pouze fantastiku, vybere mi každý měsíc jednu knihu mimo tento žánr. Tu potom přečtu a... A nic. To je všechno. Sám jsem zvědavý, zda na mě náhodou nečeká něco, co bych za normálních okolností nečetl. 

Uvidíme.

1 komentář:

  1. Já ti to říkám pořád, čti dokolečka Barkera, tam se snoubí každý žánr a každý je tam šéf.

    OdpovědětSmazat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.