úterý 28 2020

Nic je nic a do slov balíme jen vzduch


Nemáme-li co sdělit, tím hlasitěji mluvíme. Představuji si, že píšu s CapsLockem. Ale ve skutečnosti bych tak rázného kroku nebyl schopen. Napsal bych, že je to díky mé přirozené opatrnosti. Jenomže jsem už tak dlouho ženatý, že by mi to stejně nikdo nevěřil.

Nemáme-li co sdělit, často se opakujeme. Snad proto, abychom se přesvědčili, o kolik líp to po každé repríze zní. Nezní. Tedy, občas se pochopitelně můžeme doopakovat k výjimkám. Ale většinou má opakovaná zpráva docela jiný efekt. Snáz se pamatuje, to ano. Ale tato skutečnost nevypovídá o jejích kvalitách.

Nemáme-li co sdělit, tváříme se, že je to autentické. Ano, tohle se opravdu stalo. Na podrobnosti se neptejte, jen pomyslete na tu fascinující pravdu: Jde o realitu. Zvláštní je, že samotné tvrzení často stačí, aby přesvědčilo. Proč mne něco takového nenapadlo během zkoušek na fakultě?
Nemáme-li co sdělit, uděláme vše pro to, aby o tom vědělo co nejvíc lidí. Takže buď vážně nic nemám, nebo tajně doufám, že ano. Koneckonců, internet je i po těch letech fascinující. Dokud si neuvědomíte, jak funguje.

Nemáte-li co říct, snažíte se přesvědčit o opaku. Je to docela efektivní. Alespoň dokud nepřijde spánek.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.