Nedávno jsem se dozvěděl, že můj oblíbený web s knižními recenzemi přidává do svých textů procentuální hodnocení. Tak mne napadlo podívat se na to, co jsem minulý rok četl, a pokusit se ohodnotit všechno stejným způsobem. Hlavně proto, že taková hodnocení jsem v minulosti kritizoval (naštěstí si toho v Pevnosti nikdo nevšiml). Navíc jsem chtěl vědět, jak složité to může být.
Složité? Vůbec ne. Vybral jsem si skvělý rok, loni jsem toho totiž zase tolik nepřečetl a hodnotit jednu knihu za druhou je vlastně snadné – napíšu procenta a je to. Jenomže jakmile s tím začnu, musím se tím řídit. Pokud A dostane 40%, pak B nemůže mít 60%, protože byla horší než A. Pokud dám C 80%, D musí mít aspoň 90%. Krom toho, hodit ke knize číslo se dělá obtížněji, vyžaduje-li se i slovní hodnocení. Do toho se mi při pokusu nechtělo, ale pokud byla nějaká kniha čtivá, za kolik procent to je? Nedovedu si představit, že bych tohle musel dělat u každého přečteného díla. Naštěstí si to ani představovat nemusím. A takhle nanečisto, bez zveřejňování, mne to vlastně bavilo. Představil jsem si naštvané autory a autorky píšící odpovědi na nespravedlivé recenze od někoho, kdo očividně nic nepochopil. I když, to už se asi nedělá, co? Zato myslím, že pořád ještě existuje zdůvodnění začínající slovy je to špatné schválně. I když, co já vím?
Některé věci jsou věčné. Anebo tak aspoň vypadají.