Každý rok stejná písnička

Tak letos to bude 10 let od okamžiku, kdy jsem začal pracovat pro korporát. A 9 let, co mne zaměstnavatel nutí zveřejňovat cíle pro daný rok. Tato vzpomínka se mi hodí, protože i letos musím přijít s nějaký pracovním předsevzetím.

Takže, čeho bych chtěl letos dosáhnout? Přežít další rok? To mi nikdo neuzná, i když by se to určitě dalo napsat korporátní angličtinou tak, aby se s tím nedalo nesouhlasit. Napadlo mne zapojit do celého procesu AI (kterou jinak v podstatě nepoužívám). Už jenom proto, že moji nadřízení si ta každoroční ambiciózní prohlášení stejně nečtou a pravděpodobně už dávno využívají služeb AI k nějaké sumarizaci. Bylo by tedy logické, kdybychom z celého procesu vyloučili lidský faktor a nechali to na sofistikovaném softwaru. Bohužel by to pravděpodobně znamenalo uznat, že AI zvládne více než jen to a já mám svoji práci rád.

Nezbývá mi nic jiného než zase předstírat, že jsem cílevědomý, pracovitý, zodpovědný zaměstnanec, kterému nejde on nic jiného než o blaho firmy, spokojené zákazníky a samozřejmě růst ceny akcií.

Jsou holt věci, které mne nutí vypadat jako ostatní. Jen mám strach, že to nedělám sám a všichni opisujeme jeden od druhého.