Záchrana není nutná

Zjistil jsem, že mám naprosto obyčejnou vlastnost. Dovedu totiž najít řešení na jakýkoli problém. Jenom k tomu potřebuji 4 hodiny, 3 láhve vína, 2 vodní dýmky a jednoho dobrého kamaráda.

Asi největšího úspěchu jsme dosáhli se školskou reformou. Vzali jsme tehdy v potaz jak populačně slabší ročníky, měnící se požadavky na absolventy a absolventky, tak nástup AI. Jen je škoda, že nás ani jednoho nenapadlo pořídit si nějaký záznam a nic si z toho nepamatujeme. Jen víme naprosto přesně, že to bylo geniální. Zejména kolem Rulandského šedého.

A možná je to dobře. Možná to takhle mělo být. Protože kam by se náš svět dostal, kdybychom začali všem pomáhat? Zanedlouho by nám každý psal o radu. Celé dny bychom nedělali nic jiného než že bychom se schovávali před dalšími a dalšími žádostmi. Až bychom nakonec vrozenou empatii a lásku k lidstvu začali utápět ve slivovici, po té totiž žádné dobré nápady nepřichází. Navíc, jakmile by si všichni zvykli, že problémy řešíme my, začali by se spoléhat výhradně na nás a přestali by přemý… A začali by přemýšlet, aby s tím mohli přestat.

Možná vám to bude trvat déle, ale na správná řešení nakonec přijdete sami. Nebojte se, určitě existují. Na tom se shodnou všichni ideologové.