Stárnu

„Dnešní mládež neumí dospět. Nejsou jako my. Mám kolegyni, která si k narozeninám koupila Lego.“

Mám svoje přátele rád a už jsem si zvykl, že ani oni nejsou dokonalí (když to neumím já, proč bych to měl očekávat od jiných, hm?), ale tenhle výrok mne zarazil. Co to přesně znamená dospět? Nekupovat si Lego? Protože v tom případě jsem mladší, než vypadám.

Jsou to přesně tyto zkratky, které se mi nelíbí. Mladší dělají tohle, vypadají takto, neumí následující… Starší jsou zase… Chápu, že jistá generalizace se dá očekávat, koneckonců je to jedna ze schopností, jejíž použití rozhodně nešetříme. Ale slyšet od svých vrstevníků komentáře na osoby o deset, patnáct, dvacet let mladší, je občas zvláštní. Na druhou stranu, neustále komentujeme starší spoluobčany, takže bychom si nejspíš mohli dovolit generalizovat i v případě těch mladších, ne? Anebo bychom to nemuseli dělat vůbec?

Chápu ovšem, proč takové otázky nepomáhají, a to ani v případě, že si chceme jen udržet přístup my vs. oni. Měli bychom pro ostatní mít víc pochopení? Určitě. Mám ho já? Určitě ne. Hodlám s tím něco dělat? Možná. Až budu mít čas.