Já vím, já vím. Píšu o jaru a jaro nikde. Ale to bylo schválně. Opravdu. A navíc je to vlastně úplně jedno.
Mám tak málo neformální komunikace, že se začínám hádat sám se sebou. Protože se hádat musím a nemám s kým. S dětmi by to nebylo fér (dokud jim nebude -náct) a s Vločkou se nikdy nevydržíme hádat dlouho. Takže už jsem zkoušel stát v koupelně před zrcadlem a tvrdit dvě naprosto odlišné věci najednou. Ale nebylo to ono.
Ještě chvíli a začnu ignorovat samoobslužné pokladny v supermarketu a budu pokladním pokládat otázky týkající se jednotlivých položek ve slevě v jejich aktuálním letáku. A kdyby mi to náhodou přišlo až moc staromódní, zkusím zuřivě bránit nějakou ideologii. Třeba svobodu slova tím, že se budu snažit umlčet/překřičet ostatní. K tomu bych mohl mít jisté předpoklady.
Naštěstí jsem velice nerozhodný, takže se nejdřív zkusím pohádat sám se sebou ohledně své případné volby.