Po delší době jsem se dostal do situace, kdy nemám tolik knih čekajících na přečtení. Jen tak mimochodem, nemít žádnou je nemožné. Proto jsem se rozhodl trochu podvádět a sáhnout po titulu, který už znám téměř nazpaměť: Stahovač.
Není to nejlepší sci-fi všech dob. A dle mého ani nejlepší počin tohoto autora, byť do první pětky se určitě vleze. Není to autorův debut, byť u nás vyšla mnohem dřív než jeho ostatní knihy. A pamatuji si, jak jsem na ni četl recenzi v časopise a jak jsem se v témže periodiku dostal i k povídce, která slouží jako úvod do děje oné knihy.
Nevím, jestli tady Nealu Asherovi ještě vychází knihy, už dlouho je čtu v angličtině. Ale tuhle konkrétní jsem si koupil v překladu a musím uznat, že ten paperback nevypadá na to, kolikrát jsem ho četl já nebo moji přátelé. Svého času jsem jím listoval aspoň jednou měsíčně. Ale teprve nedávno jsem si uvědomil, že vlastně nevím, čím se autor inspiroval.
Mohly základy vzejít z Duny? Drsné a nehostinné prostředí, velice divní domorodci, kteří jsou úzce spojeni s tvorem, bez nějž by daný ekosystém neexistoval… Byť uznávám, že to poslední platí víc pro Dunu a její červy. U Stahovače bychom museli vzít v potaz nikoli pijavice, ale virus, díky němuž je tak obtížné zemřít. Trochu překvapivě jsem si na Stahovače vzpomněl i při čtení Tváře vod. I když tam za to mohlo hlavně naprosto nepředvídatelné a extrémně nebezpečné cestování lodí. Nejspíš se k oběma titulům ještě letos vrátím, takže se dá říct, že Stahovač mne motivuje nezapomínat na výtečné tituly, které mám v knihovničce.
Vlastně bych měl autorovi poděkovat. Bohužel to nejde. Sice si kupuji i jeho novější díla, ale jinak ho ignoruji. Povedlo se mu poznat pravdu, která se dle mého neslučuje s realitou. V tomto ohledu pro mne tedy existují jen jeho knihy. Skoro jako kdyby se jen tak objevily (což není pravda a účet za ně je toho důkazem). Myslím, že Stahovač, potažmo celý svět Řádu by si zasloužil, abych se nad ním zamyslel trochu detailněji. A možná to někdy udělám. Třeba mezitím dokážu formulovat, proč se mi první díl této konkrétní trilogie ze světa Řádu (Stahovač) líbí tak moc, proč je druhý díl (Cesta Sabla Keeche) dle mého spíš takové vynucené pokračování a jak se stalo, že závěr (Orbus) je mojí nejoblíbenější knihou… Ale teď už je čas vrátit se ke čtení.