Od začátku roku se mi povětšinou dařilo ujít denně alespoň 10000 kroků, což jsem si uvědomil až když jsem to týden neudělal. Ne, že bych na takovém počtu nějak trval nebo s ním dokonce počítal. Několikrát jsem si v minulosti pohrával s myšlenkou na nastavení nějakého minima kroků na den, ale vždycky jsem to zavrhl. Bylo mi jasné, jak dlouho bych něco takového vydržel.
Jediné, co se mi doopravdy povedlo dodržet, bylo zjišťování, zda jsem schopen přečíst v průměru sto stran denně po celý rok. Jsem a dokonce jsem tehdy zvládl posunout průměr na 108 stran. Jenomže to bylo snadné, alespoň po většinu toho roku. Nedovedu si představit, že bych se (kdyby na to přišlo) nutil do chůze nebo do čehokoli jiného.
A tentokrát vím naprosto přesně, co jsem tím chtěl říct: Obdivuji všechny s dostatkem vůle a disciplíny. A zároveň bych s nimi neměnil. Na některé věci je třeba dívat se zdálky, abychom je dokázali náležitě ocenit.