8. 3. 2007

Čtvrtek I.


Nevidím. Absolutně nic nevidím. Čím to bude? Neptejte se, prostě se smiřte s faktem, že mé oči nepracují.

Abych si absenci zraku vynahradil, představuji si svět. Dělám, že ho nevidím myslí, ale očima.

Hele, sedím v čajovně, přede mnou konvička EARL GREY, šálek, miska s cukrem a mléko. Jsem sám, obklopen mlhou z dýmku, která je po mé pravici.

Nic neznamenám, nic nemusím, nikam necestuji. Mám všeho dostatek. Jenom tak sedím, kouřím a píšu do bločku. Pohádka.

A proto vím, že za chvíli otevřu oči, pozvdechem pozdravím realitu, nechám si rozplynout dokonalý sen a nainstaluji svůj krk pod gilotinu vzdělání. Horor.

Jaká dokonalá změna žánru! Sám bych to nevymyslel líp. Hm... No, když se nad tím tak zamyslím, já to vlastně opravdu stvořil! Aspoň tomu budu příštích deset vteřin věřit. Krásný čas plný naivních snů....

Čtvrtek. Čtvrtek! ČTVRTEK!

Aneb definitivní návrat do reality. Zřejmě bude pršet. Ach jo... Dnes nemám svůj den.

R (realita) -Čtvrtééééééééééééééééééééééééééééééééééééék!
J (já..) -Ticho!
R -No tak...
J -Dej mi pokoj!
R -Ok.

Aspoň něco se mi povedlo.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.