15. 3. 2007

Čtvrtek II.


Zkoušeli jste si někdy cizí smrt? Ne? Třeba by vám slušela... Možná by stačilo jenom říct detmejkrovi, aby vám ji malinko upravil na míru... Nebo na Miru? Kvůli míru? No... Už toho bylo dost. Pane, mohl byste na okamžik? Ne, vy ne, on. Aha, večeříte. Tak já počkám. Není třeba spěchat, to ne. V žádném případě se nikam nežeňte, obzvlášť, když se ženíte.... Ok, ok, takže už jdete, fajn.


-Je-li to zelené, pak-
-Cože?
-Něco není jasné?
-Říkal bych jinak "cože?“???
-No já nevím, třeba jste si to chtěl natrénovat...
-Ne.
-Tak ne.
-Jsem rád, že jsme si to vyjasnili.
-Já taky. Co vám vlastně bylo?
-Kdy?
-Myslím nejasné.
-Aha.
-Takže?
-To jelito, musí být zelené?
-Jaké jelito?
-No říkal jste přece "Jelito zelené" nebo ne?
-Já jsem tím chtěl vyjádřit určitou možnost.
-Aha.
-Rozumíme si?
-Ne.
-Je-li to zelené, pak-
-Ještě jsem neviděl zelené jelito. Je možné, že by bylo zelené? Asi jo, až se zkazí.
-Co máte pořád s tím jelitem?
-Vy jste s ním začal mávat!
-S jelitem?
-Zeleným.
-Ale jděte...
-Tak dobře, já jdu. Těšilo mne...
-Ne, já…. Je pryč...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.