úterý 09 2012

Stručně o veverkách


Člověkem se nikdo nestává. Člověkem se musíte narodit. I když nejsem znalcem genetiky a reprodukce, jedno je mi jasné. Otázka počátku člověka bude ještě nějakou dobu předmětem dohadů. Aspoň nějaká záruka sociální interakce.


Existuje spousta definic člověka. Některé z nich jdou až tak daleko, že dávají do souvislosti slovo člověk a humánní. Pro každého to může znamenat něco jiného, uznávám. Ale aspoň na jedné podmínce pro existenci humánnosti se doufám shodneme. Neboť přítomnost hladu (nedostatku živin?) se celkem logicky musí vylučovat s vyššími potřebami. Což nutně neznamená, že když se najíme, jsme humánní.

Jídlo, jak známo, sice roste i na stromech (veverky se nepočítají), avšak v dnešní době je velmi obtížné vyhýbat se obchodům s potravinami a supermarketům (se všemi těmi věrnostními programy). Za každou položku nakoupenou v obchodě se vzdáváte určité sumy něčeho, čemu jsme pro nedostatek fantazie (to je ostatně definice ekonomie) začali říkat peníze. No a peníze je třeba nějakým způsobem sehnat. Na stromech to bohužel ještě nejde (veverky zatím neschválily potřebné stanovy).

Ano, jsou i jednodušší způsoby, jak to napsat. Ale věřte mi, pro stručnost je vždy předem určené místo a čas. Mohl bych sice hned na začátku napsat, že jsem začal pracovat jako recepční na vysokoškolských kolejích Masarykovy univerzity. Jenže to by byla nuda. Rozhodně byste nemuseli hádat, o čem sakra tento článek má být. Což de facto znamená, že byste u tohoto textu nepřemýšleli vůbec. Není třeba děkovat, dělám to dobrovolně.

V čem spočívá moje práce? Ve zkratce (místo a čas, přesně takhle to funguje) jde o sezení na zadku (pokud možno na vlastním) a kontrolu pohybu osob v budově. Plus příležitostný prodej baget. Na jakýkoli problém tam vždycky někdo je. Takže se většinou pouze snažím nepozorovat studenty (a studentky pochopitelně) příliš viditelně a zkouším vypadat o deset let starší. To kvůli autoritě.

Díky svému novému zaměstnání poznávám studentský život z úplně opačné strany. Přesněji z místa těch lidí, kteří mají tu moc (ne)pustit vás v půl páté ráno na místo, kde se dá najít postel a záchod. Pokaždé, když mluvím s některou z kolegyň, mám možnost dozvědět se něco zajímavého. Zkusím se s vámi podělit o ty nejzajímavější postřehy:

-počítač znamená práci navíc; bez něj bylo líp
-nejkrásnější pohled z recepce je na prázdnou halu
-dobří studenti přes den studují a od 22:00 spí; na víkendy jezdí domů a všechny dotazy směřují na internet
-cizinci by měli bydlet jinde (totiž na jiných kolejích)
-na 450 lůžek je jedna pračka až příliš – jsou s ní jenom starosti
-nikdo nechápe, jak je práce recepční náročná a zodpovědná
-když se něco stane, je dobré mít nějaký důkaz, že jste v danou dobu byli nejmíň v Olomouci

1 komentář:

  1. A téměř to samé platí i o rozbuškách. (Myšleny poslední odrážky.)

    -počítač tisknoucí lepky je poruchový a zdržuje od práce
    -nejkrásnější pohled na fabriku je ze zadního okénka autobusu
    -dobří pracovníci pracují do jedné hodiny odpoledne a od 22:00 spí, o víkendech pracují! a dotazy nemají vůbec
    -jací cizinci?
    -na osm set pracovníků pračka třeba jen jedna, pro provoz na složích, ostatní ať si perou zaprášené oděvy doma
    -nikdo nechápe, jak je ta práce vlastně bezpečná, když člověk není trouba a nepotká troubu
    -když se něco stane, můžete být v Olomouci raz dva a zároveň i na jiných místech ve stejný čas. Důkazů netřeba.

    OdpovědětSmazat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.