Tak aby bylo jasno, dnes je poslední den. S dneškem
se skončí nejen týden, ale i ten podivný stav, kdy jeden po ničem netouží a
přesto má všeho dost. Ti vzdělanější tomu říkají prázdniny. A právě ty dnes
umírají.
Pochopitelně jde v první fázi pouze o
symbolickou změnu. Ve středu taky nemusí počasí odpovídat podzimu. Všechno má
svůj čas. Takže zatímco v pondělí začne nový akademický rok, spousta
studentů bude ještě sušit plavky. Nemluvě o tom, že pro většinu
zainteresovaných začalo edukační martyrium už prvního září. Zítra tedy bude
onen počet trpících pouze navýšen o další trýzněné duše pedagogických
pracovníků. A samozřejmě i studentů. A studentek.
U nás na kolejích začal akademický rok již tento
víkend, kdy přijímáme stovky studentů hledajících levné ubytování pod
patronátem naší skvělé univerzity. Ne, že by to vyžadovalo nějakou přemíru
aktivity. Je to taktéž pouze symbol. Zase budu moct otravovat, děsit a plést
zmatené studenty. A studentky nejspíš taky. Objeví se doktor a já mu budu vozit
mošt. Od právníka se dozvím, jak se má a co nového ve světě. Jednoduše získám
ten dlouho postrádaný pocit důležitosti. Jako kdyby se budoucnost mládeže
odvíjela od toho, jestli ji pustím v noci na cigaretu nebo budu-li
shovívavý k jejím návštěvám. Ne nadarmo se v žertu říká, že vrátný je
tou nejdůležitější částí podniku. Být důležitý je moc příjemný pocit. I když
jde o pouhou iluzi.
Právě dnes přicházejí poslední studenti, aby
zaplnili prázdné pokoje a osiřelá lůžka. Přinesou si s sebou všechno to,
co si studenti většinou nosí. Plus rodiče. Je začátek, takže nikdo na recepci
nebude mluvit o červnu. Nebudou se zmiňovat o tom, kolik lidí nás opustí ještě
před koncem akademického roku, protože je vyhodí z fakulty. Taktéž jim
zamlčí, jak náročný je život dospělého jedince. Už jenom proto, že my sami tomu
vlastně příliš nerozumíme. My máme jenom klíče. A davy lidí, kteří by se už moc
rádi prokousali tou nechutnou frontou, co je před recepcí. Je to zvláštní, ale
já nic z toho nevidím. Klidně si doma spím po noční. Až se zase vrátím do
práce, fronta tady už dávno nebude. Stejně jako většina pitomých dotazů. I v tom
je jistá symbolika. Ale takovou já nehledám.
Taková přijde v zimě.