18. 3. 2007

Sobota II.


No dobře, už je neděle, ale teprve pár minut... (necelou hodinu), takže mám snad právo zamyslet se nad minulým dnem a tvrdit, že ještě neskončil, ne?

Existuje mnoho romantických písniček, ale ani jedna není tak krásná jako ta, kterou právě poslouchám. Je plná všech těch myšlenek, co se mi honí hlavou při rozjímání nad otázkou PROČ???
Odpověď je prostá: Proto.
Zemřel jsem, abych o tom mohl psát, abych vás mohl bavit svou neschopností dělat cokoliv jiného, abych mohl... Hele, mrkev.
Svět není zase tak špatný.
Nejsem jenom pesimista.
Ne.
Je to vše prosté...
A mnohem horší, než to vypadá na první pohled.
Ale nebojte se, jsem tady.
Jsem váš Jodid Draselný, Kaunaz Isa, TMT a bůhví co ještě. Bez vás bych byl... No asi sám... Chci pronést děkovnou řeč skrz dav obdivovatelů mé konkurence – houbové polévky. Asi se mi to nepovede.
Jsem už prostě takový. Neberte mne vážně. A usmívejte se, mrkev vás fotí.
Ne, ta druhá...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Monolog je nejvyšší formou umění. Ale nenechte se odradit, určitě si váš komentář přečtu.