Dny
Jsou
dny šťastné, kdy mám chuť létat a všechno se mi zdá být úžasné. Pak jsou dny
smutné. To na mne padne poznání. A já vím, svět není pěkné místo na život,
natož tak pro smrt. Realita se mnou ráda hraje šipky. Není v mých silách ji
porazit. Kdo kdy viděl, že by vyhrál terč? Co tedy zbývá? Těšit se na třetí typ
dnů. Jejich délka se nepočítá na hodiny, existují ve vteřinách. Jsou to
okamžiky, kdy se celý svět za staví. A já si mohu odpočinout od žití,
zapomenout na vše, a tvářit se jako po velmi silné droze. Když to celé skončí a
já se vyčerpaně posadím na nově koupenou starou židli, zavřu oči a zamyslím se.
Pro
chvíle absolutního štěstí i pro ty zadumané, pro okamžiky plné nesmyslných
slibů a slibovaných nesmyslů, pro promile z šance na tebe, existuji, dýchám,
píšu. Jenom pro to.
Sun
Slunce
mne pomalu oslepuje, přesto mu jdu vstříc. Jaká je šance, že spatřím
nejkrásnější hvězdu galaxie zblízka?
Je
malá.
Toť
odpověď na všechno.
Naše
malá sázka
Sedíme
naproti sobě. Zdá se mi to, a tak se usměju. Ty a já u jednoho stolu, ve světle
svíček, se zbytky neposlušných myšlenek pod stolem. Koukáme si do očí, čekáme.
Teď se usměješ ty. Bylo to krásné, pomyslím si. Nahlas však neřeknu nic. Nechci
urazit posvátné ticho. A navíc, stejně dobře bychom spolu mohli komunikovat
jiným způsobem. Znovu úsměv. Víš, na co myslím. Záchvěv vzpomínek obsadí mozek.
Oči se zalijí slzami. Točí se mi hlava. Z vína, ze včerejšího západu slunce, z
tvého krásného úsměvu. Poslední, co vidím, než spadnu pod stůl, abych si tam
chvíli před svou smrtí odpočinul, je tvoje ruka sahající po injekční stříkačce
s protilátkou. Tvé tělo vzdorovalo jedu déle – vyhrála jsi sázku.
A
jediné, co mi v životě chybělo, bylo vidět tvůj triumfální úsměv.
Múzám
Je
noc,
magický
úplněk.
Ty, já
a
višňový
sad.
Je
léto;
tvoje
překrásné oči,
hvězdy
a
naše
ruce.
Všechno
to štěstí,
všechno
jen pro nás.
Přivíráš
oči a
asi
chceš něco říct.
Jsem
zde,
poslušen
zákonům.
Jsem
tvůj a
následuji
ticho.
Moje
Vnitřek
vlka zvenku
a
propíchané oční bulvy.
Kopretina
pro všechny
a růže
do MÉ vázy.
Jsi
horká,
rozpálená
vášní
a nažhavená
touhou -
- moje
jehla pod nehtem.
Píšu ti
– teď
a za
chvíli už ne.
S
rukou v pokoji
a
hlavou někde jinde.