OsaměLOST


 Druhý díl

DAVID         -Co to děláš?
PETR           -Zpívám si.
DAVID         -Tak to nedělej.
PETR           -Proč?
DAVID         -Prostě to nedělej.
PETR           -Ok... Pam... Pam...
DAVID         -Petře!
PETR           -Co je?
DAVID         -Ty si zpíváš.
PETR           -Ne, broukám si.
DAVID         -Tak si nebroukej.
PETR           -Jasně, brouku.
DAVID         -Prosím!
PETR           -Ano?
DAVID         -Přestaň bouchat do stolu.
PETR           -Proč?
DAVID         -Rušíš mne.
PETR           -Aha.
DAVID         -Díky.
PETR           -Není zač. Co to vlastně děláš?
DAVID         -Nic.
PETR           -To je jistě moc důležité.
DAVID         -Klidně bych mohl něco dělat.
PETR           -Jo, já vím.
DAVID         -A pak bys mne rušil.
PETR           -Určitě.
DAVID         -I když teď mne rušíš taky.
PETR           -Jistě. Na nicnedělání se musí člověk pořádně soustředit. Protože jinak, než se naděješ... BUM... A už umýváš nádobí, utíráš prach, nebo maluješ byt.
DAVID         -Nech si to. Čekám.
PETR           -Na co?
DAVID         -To je... Soukromá záležitost.
PETR           -Dobře. Tak povídej.
DAVID         -Nemůžu ti to říct.
PETR           -Proč bys nemohl?
DAVID         -Je to moc soukromé.
PETR           -Aha. Tak fajn.
DAVID         -Vážně, ani kdybych chtěl, nemůžu.
PETR           -Já tě chápu.
DAVID         -Nebyla by moc nadšená, že ti to říkám.
PETR           -Tvoje matka?
DAVID         -Ne. Kdo si myslíš, že jsem?
PETR           -David?
DAVID         -Prosím?
PETR           -Jsi David, ne?
DAVID         -Ano. A?
PETR           -Nic. Na kterém programu je Mrkefff?
DAVID         -Na Stopce... Devítka.
PETR           -Díky.
DAVID         -Nechceš se teď koukat na televizi, že ne?
PETR           -Chci. Proč?
DAVID         -Jenom tak.
PETR           -Aha.
DAVID         -Já jen... Nepouštěj si to moc nahlas. Čekám důležitý hovor.
PETR           -Fajn.
DAVID         -Vlastně už by mi měla volat.
PETR           -Kdo?
DAVID         -No...
PETR           -Ah, přísně tajné.
DAVID         -Jedna dívka od nás z práce.
PETR           -Hezká?
DAVID         -A moc.
PETR           -To je super.
DAVID         -Jo. Má strašně krásné vlasy.
PETR           -To jistě má.
DAVID         -Pracuje jako sekretářka.
PETR           -Tvoje?
DAVID         -Ne.
PETR           -Škoda.
DAVID         -Kolik je hodin?
PETR           -Nevím.
DAVID         -Tak se mrkni.
PETR           -Nemám hodinky.
DAVID         -A jak jsi věděl, že bude v televizi Mrkefff?
PETR           -Intuice?
DAVID         -Vážně nevíš, kolik tak může být?
PETR           -Ne. Ale ty bys to mohl tušit.
DAVID         -Já?
PETR           -Stačí pohlédnout si na levou ruku. Svoji.
DAVID         -Hm...
PETR           -Copak?
DAVID         -Má zpoždění.
PETR           -Ta dívka, co ti má zavolat?
DAVID         -Ano.
PETR           -Telefonní rande?
DAVID         -Ne, to není telefonní to... Rande.
PETR           -Aha. Hele, možná pomůže, když přestaneš hypnotizovat telefon. Nebo víš co? Zavolej jí.
DAVID         -To nejde.
PETR           -Proč?
DAVID         -Má volat ona.
PETR           -Ona. Fajn. Víš, že většinou se to dělá naopak? Muž si vyptá číslo od ženy, zavolá jí, pozve ji někam...
DAVID         -Petře?
PETR           -Copak?
DAVID         -Ona mne nikam nezve.
PETR           -Takže ona ti zavolá a ty ji pozveš?
DAVID         -Ne. Tedy, měl jsem to původně v plánu.
PETR           -Měl? Co se změnilo?
DAVID         -Vím, že odmítne.
PETR           -Ještě jsi to nezkusil. Musíš si víc věřit.
DAVID         -Myslíš, že bych to mohl zkusit? Pozvat ji?
PETR           -Jasně! Hele, nevidím důvod, proč by ti to nemělo vyjít.
DAVID         -Díky.
PETR           -Za co?
DAVID         -Za podporu.
PETR           -Není zač. Hele, kde se fláká Honza?
DAVID         -Nevím.

***

HONZA        -Ne, tuhle ne.
PROD.          -To byla poslední.
HONZA        -Vážně?
PROD.          -Ano, pane.
HONZA        -No, moc druhů tady nemáte.
PROD.          -Ne, myslím, že ne. 128 druhů čokolády najdete v každém supermarketu.
HONZA        -To asi ne....
PROD.          -Ne? Proč to nejdete zkusit? Prosím.
HONZA        -Můžete mi ještě jednou ukázat tu bílou?
PROD.          -Kterou?
HONZA        -Bílou.
PROD.          -Ale kterou bílou?
HONZA        -Tu obyčejnou.
PROD.          -Nechci se vás nějak dotknout, pane, ale já pojem obyčejná čokoláda neznám.
HONZA        -Fajn. Ukažte mi jakoukoliv bílou čokoládu.
PROD.          -Prosím.
HONZA        -Tuhle ne. Nemáte nějakou jinou?

***

DAVID         -Haló?
LINDA         -Ahoj, to jsem já, Linda.
DAVID         -Linda?
LINDA         -Zapoměla jsem si-
DAVID         -Jo, Linda. Promiň, mám špatnou paměť na jména. Víš, je vás tolik...
LINDA         -Můžeš mi to přinést zítra do práce?
DAVID         -Hm... Zítra?
LINDA         -Prosím.
DAVID         -Já mám zítra volno.
LINDA         -Aha.
DAVID         -Ale nejspíš si na tebe najdu chvilku.
LINDA         -To by bylo fajn.
DAVID         -Co večer v nějaké hezké restauraci?
LINDA         -No... Kdy budeš v práci?
DAVID         -V pondělí.
LINDA         -Vlastně mi to můžeš přinést v pondělí.
DAVID         -Fajn.
LINDA         -Díky moc.
DAVID         -Není zač.
LINDA         -Tak zatím.
DAVID         -Ahoj.

***

DAVID         -Vidíš.
PETR           -Co? Řekla ano?
DAVID         -Ne. Ne. Ne. Řekla ne.
PETR           -To se stává.
DAVID         -Mně ano.
PETR           -No tak, nejsi sám, komu se to stává.
DAVID         -Tobě se to nestává.
PETR           -Mně ne.
DAVID         -Proč? Proč nemám u žen takový úspěch jako ty?
PETR           -Občas nehledat je nejlepší cesta k nalezení a nechtít k vlastnictví.
DAVID         -Co?
PETR           -Ale nic.
DAVID         -Můžeš zhlasit televizi prosím?
PETR           -Jistě.
DAVID         -Co je to?
PETR           -Telefon. Promiň. Můžeš to ztišit?
DAVID         -Proč?
PETR           -Mám telefon.
DAVID         -Jo. A?
PETR           -Já jenom, že bych se rád slyšel s osobou na druhém konci.
DAVID         -Tak křič.
PETR           -Díky.

***

PETR           -Ano?
ZNÁMÁ       -Tady popelka.
PETR           -Ahoj, popelko.
ZNÁMÁ       -Ahoj, pane.
PETR           -Copak potřebuješ?
ZNÁMÁ       -Přepojit?
PETR           -Přepojit?
ZNÁMÁ       -Tedy, spíš připojit.
PETR           -Rozumím tomu správně?
ZNÁMÁ       -Ano.
PETR           -Tak fajn. Co zítra v osm v čajovně? Promyslíme ten tvůj problém s připojením.
ZNÁMÁ       -Budu se těšit.
PETR           -To jsme dva.
ZNÁMÁ       -Miluji tě.
PETR           -Já tebe taky.

***

DAVID         -Kdo to byl?
PETR           -Proč se ptáš?
DAVID         -Jenom tak.
PETR           -Aha.
DAVID         -Takže?
PETR           -Jedna moje známá.
DAVID         -Známá?
PETR           -Ano.
DAVID         -Ty spíš se svojí známou?
PETR           -Kdybych ji neznal, nespím s ní, ne?
DAVID         -No... Asi ne.
PETR           -Tak vidíš.

***

HONZA        -Ahoj.
LENKA        -Ahoj.
HONZA        -Jak ses měla?
LENKA        -No, nic moc. Jsem ráda, že jsem doma.
HONZA        -Leni?
LENKA        -Ano?
HONZA        -Něco pro tebe mám.
LENKA        -Vážně?
HONZA        -Jo.
LENKA        -Co?
HONZA        -Čokoládu.
LENKA        -Ne!
HONZA        -Ne?
LENKA        -Totiž... Kde?
HONZA        -Schoval jsem ji.
LENKA        -Tys ji schoval? Proč?
HONZA        -To je tajemství.
LENKA        -Hm... Tak tajemství, jo?
HONZA        -Ano.
LENKA        -A je nějaká šance, že mi to tajemství povíš?
HONZA        -Malá.
LENKA        -Pořád lepší než žádná. Kde je?
HONZA        -Neřeknu.
LENKA        -Kam jsi ji schoval, bídáku?
HONZA        -Někam.
LENKA        -Kam? Budu zlá.
HONZA        -Do ložnice... Myslím.
LENKA        -Hm...

***

PETR           -No tak já půjdu.
DAVID         -Už?
PETR           -Je půl osmé.
DAVID         -Nechceš ještě kafe?
PETR           -Ne, čeká mne čaj a...
DAVID         -Jo a... To tvoje a...
PETR           -Co je?
DAVID         -Já jenom... Jsem tady sám.
PETR           -Tak běž ven.
DAVID         -Ven?
PETR           -Ano. Někam mezi lidi.
DAVID         -Jako třeba na tramvaj?
PETR           -Koneckonců to je taky možnost.
DAVID         -Fajn.
PETR           -I když...
DAVID         -Hm?
PETR           -Vlastně nic. Tak zatím.
DAVID         -Jo, ahoj.

***

LENKA        -Oříšková?