IOWŠŽÉÍ


aneb Trocha hudby neuškodí



Zrovna nedávno jsem přemýšlel, do jaké míry platí, že mlčeti je zlato. Jistě, můžete proti takovému mrhání časem namítnout celou řadu věcí. Jenomže já jsem já, a tak by se v tomto případě jednalo spíše o plýtvání argumenty. Pochopitelně jsem ve svém přemýšlení daleko nedošel. Byl jsem totiž záhy přesměrován na jiný druh mlčení. Co si pod tím představit?


Každý z nás má rád hudbu. Nebo ne? Jistě, občas máme rádi přímo celé rádio, ale s tím se bohužel nedá nic dělat. Stejně jako s podivně rozšířeným omylem, že konkrétní rádia představují ekvivalent slova všechno. Ale abych příliš neodbíhal od tématu, prozradím, že spojení hudby a mlčení znamená jednoduše to, že se budu chlubit tím, co všechno poslouchám. A jediným kritériem (krom oblíbenosti pochopitelně) bude absence zpěvu (nebo něčeho, co kdysi v dávných dobách snad mohlo být za zpěv považováno). Určitě se najde někdo, komu se nebude zamlouvat ani mluvené slovo, ale takový někdo mi může… Třeba komentovat blog.

Tak tedy, mých deset nejoblíbenějších nezpívaných písniček:

Sólstafir: 78 Days in the desert (mé první setkání s toutu kapelou)



Long Distance Calling: I know you, Stanley Milgram (svým německým způsobem neskutečně inspirativní)



Tides From Nebula: Tragedy of Joseph Merrick (ehm, ať žije Polsko?)



If These Trees Could Talk: From roots to needles (jestli hrají ekologové takhle, nechám se zapsat k Hnutí Duha)



Pink Floyd: One of these days (kvůli této písničce se otravuji s celým článkem...)



Pink Floyd: Careful with that axe, Eugene (zástupce lehce šílené hudby, na dlouhé večery bez vodní dýmky...)



Led Zeppelin: Moby Dick (netřeba komentovat)



The Dead Weather: 3 Birds (po dlouhé cestě od The White Stripes, přes The Racounters až k dalšímu důkazu, že Jack White není amatér...)



Buckethead: Jordan (trvalo mi čtyři dny, než jsem vybral JEDNU písničku od tohoto interpreta - problém je tedy stejný jako v případě některých jiných skupin, omezit svůj výběr na méně než dvacet skladeb...)



Terra Tenebrosa: Guiding the mist (proč zrovna tohle? Myslím, že odpověď bude někde u desátého poslechu)