Šikovné ruce a řemeslo "líbí se mi"
Poslední týdny mne to táhne k úvahám o kritice.
Zase. Musím se nehorázně nudit, že jsem ochoten přemýšlet nad něčím, co si
takovou pozornost ani nezaslouží. A krom toho jsem nikdy kritice nerozuměl.
Dejte jim velblouda, pane Brčko...
Občas je úplně nejlepší jen stát a pozorovat okolí.
A pokud se v tom okolí pohybují lidé, tak ty se vyplatí sledovat též. Ne
snad proto, že by z ničeho nic kolektivně zmoudřeli (ostatně to je v rámci
kolektivu beztak nemožné). Je prostě jen lepší neustále si připomínat, jak to
tam venku vypadá.
Sázka pro knihovnu (tu vlastní)
Sázíte rádi? Mne čas od času popadne vize rychlého
zbohatnutí. Jak rychlého? Inu, třeba středečního (když to v neděli nevyjde).
To potom pospíchám do trafiky, usměju se na obsluhu a dostanu tiket do loterie.
Zatím bohužel platím kartou, nikoli svým šarmem.
Náboženské možná
Ne, vážně to není poprvé (a ani naposled), co
se mi nechce nic dělat. Takováto nechuť je v mém případě periodická. A já
ji nikdy nepřivítám, když se ukáže. Jednoduše se mi do toho nechce.
Soukromá hrobka nápadů ve třetím šuplíku
Je docela vtipné, že většinu článků mám chuť
začínat slovy Stalo se to nedávno.
Snad pro to existuje nějaký zajímavější důvod, než moje zřejmá potřeba vařit
z vody (a podvědomí tento důvod přede mnou tají). I tohle se mi stalo
nedávno. Procházel jsem se rodným domem a přál si, abych tam už nikdy
nevkročil.
Hlavně nezklamat rodiče
Před pár dny mi svitlo. Nebo minimálně bliklo.
Když máte štěstí a nikdo se vás na nic neptá, dá se i pouhé bliknutí vydávat za
něco zářivějšího. Pokud si ovšem nepleteme parafín a margarín.
KAFE
Dobře, přiznám se. Občas je fajn trpět nedostatkem spánku.
Většinou to probudí ty správě divné nápady, čas přestane mít mezery a rychleji
ubíhá... A kdoví co ještě bych si teď navymýšlel.
Živě vidím, jak se perou o mou přízeň
Asi deset minut jsem se velmi intenzivně
zabýval otázkou, zda by v budoucnu mohla tatarka nahradit kečup. Všichni
dobře víme, že šance na něco takového jsou mizivé. Ale jako prostředek k ukrácení
si až příliš dlouhé chvíle to funguje dokonale.
Reklama
Možná bych to neměl říkat, protože (ostatně
jako vše) to není tak úplně pravda. Místo toho bych mohl odvést řeč někam jinam
a nakonec se spokojit s vhodným a stručným tvrzením o bylinkách na
balkoně. Jenomže já to neudělám. A místo toho se rovnou přiznám: Nesnáším
reklamy.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)